Silnice není hřiště

Program vedl opět odborník na slovo vzatý – policistka paní Svobodová, která dětem předávala nejen teoretické znalosti, ale i cenné zkušenosti z praxe. Na podzim čtvrťáci absolvovali čtyři hodiny teoretické výuky, během nichž se seznámili s dopravními značkami, řešením křižovatek i pravidlem pravé ruky. Na tuto část nyní navázaly další dvě hodiny teorie a závěr patřil praxi – jízdám přímo na dopravním hřišti, kde si děti mohly vše vyzkoušet v reálných situacích.

Součástí programu je také test ověřující teoretické znalosti, na jehož základě mohou žáci získat svůj první průkaz cyklisty. Podmínkou je správně zodpovědět dvacet otázek s maximálně čtyřmi chybami. Teoretické i praktické výsledky bohužel ukázaly, že i když je dětem kolem deseti let a podle zákona se již mohou pohybovat na silnici samostatně, jejich znalosti a jistota v dopravním provozu tomu často ještě neodpovídají.

Škola se sice systematicky už od prvního ročníku snaží děti na pohyb v silničním provozu připravit, sama na to ale nestačí. Správné návyky totiž nevznikají jen ve škole. Velkou roli hraje i to, co děti zažívají v každodenních situacích – při cestě do školy, na výletě nebo při společné jízdě na kole. Rodiče zde mají své nezastupitelné místo – připomínat pravidla, upozorňovat na rizikové situace a být dětem dobrým vzorem.

Teprve propojení školní výuky s každodenní praxí v rodině dává dětem jistotu a potřebné dovednosti. Jen společně tak můžeme děti vést k tomu, aby se v provozu orientovaly bezpečně a s rozvahou. Cyklista totiž patří hned vedle chodce k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu – a nejde jen o pravidla, ale především o zdraví a život.

Mgr. Pavlína Poláčková