Exkurze 6.C za vzděláním do Brna

Když jsme se všichni sešli a paní učitelka zakoupila lístky, vyjeli jsme směrem do Tišnova. Ve vlaku jsme seděli po čtyřech a byla to zábava. Poté vlak dojel do Tišnova, kde byl naplánován přestup. Prošli jsme podzemní chodbou na další nástupiště, kde jsme nejdříve nastoupili do špatného vlaku a až po upozornění jsme to otočili. Tentokrát už to byl správný vlak. Byl ale hodně plný a my jsme hledali místo k sezení. Když jsme se všichni usadili, vlak vyjel.

Po cestě tímto vlakem se jedné z kamarádek stala menší nehoda. Seděla jsem, a když zvednu hlavu, tak vidím kamarádku celou od krve. Ale nebojte se, nebylo to nic vážného, bylo to z nosu. Když jsme krev pracně zastavili, tak jsme už byli v Brně na hlavním nádraží.

Tady jsme čekali, než paní učitelka zakoupí lístky na šalinu. Po nekonečných asi deseti minutách se paní učitelka dostavila a měla v ruce štos lístků. Mohli jsme se tedy vydat na zastávku. Tady jsme počkali už jen asi 8 minut a nastoupili jsme. Cuk, a jedem!

Byla to zábava. Po cestě jsme sledovali obchody, které neznáme. Naše první stanice byl pavilon Anthropos. Přišli jsme dovnitř a uviděli skvělý bufet se spoustou jídla a taky pult, kde byla škála různých nástrojů z doby kamenné a turistické předměty. Už před prohlídkou jsme se dívali na různé kostry různých zvířat, například medvěda jeskynního. Když začala prohlídka, všichni jsme nastražili uši a poslouchali. Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí, například že Homo sapiens znamená člověk moudrý a rozumný, také že Homo habilis je člověk zručný a Homo erectus je člověk vzpřímený. To je ale pouze minimum ze všech nových načerpaných znalostí. Po povídání jsme měli čas pro sebe, kdy jsme si mohli cokoliv vyfotit a prohlížet sami.

Když už jsme měli plnou kapacitu úložiště v telefonu a hlavu plnou informací, byli jsme připraveni odejít. V Anthroposu jsme se už jen najedli a vydali se zase na šalinu. Cesta byla opět něco jako: „cuk, a jedem“. Naše zastávka byla ale na znamení a my jsme to samozřejmě zapomněli zmáčknout, tak jsme si dojeli až na tu další. Ale to byl záměr, viďte, paní učitelko? Tak jsme se prošli a ještě nám k tomu krásně začalo sněžit chmýří z pampelišek. Cesta byla ale taky zábava.

Natěšení jsme došli před zábavní vědecký park Vida. Když jsme vešli dovnitř, byli jsme poučeni, kolikrát můžeme projít turniketem tam a zpět – například na záchod, do bufetu atd. Sraz byl u velké konvice ve 13:15, kdy nás čekal program. Všichni jsme se rozprchli. Vida byla skvělá se spoustou zajímavých věcí, např. o magnetech, o fyzice, gravitační síle, chemii a spousta dalšího. Vše jsme si prošli a opravdu skvěle jsme si to užili. Mohli jsme si vyzkoušet například simulaci zemětřesení nebo režírovat počasí, taky jsme si mohli zkusit zavolat na policii nebo být policistou, vyzkoušet sílu magnetu, jak nahlas křičíme, projet se v tobogánu nebo otestovat svoji rovnováhu.

Ve 13:15 hodin, když jsme se všichni dostavili na místo srazu, jsme se rozdělili na dvě poloviny a program mohl začít. V týmu jsme byli opět po čtyřech a jako první jsme se pokoušeli poskládat na hladinu vody co nejvíce lodiček s magnetem. Nemohla se ani jedna potopit. Bylo to složité, protože magnety se odpuzují nebo přitahují. Kluci samozřejmě zvítězili a šlo se na další hry. Zkusili jsme si různou sílu magnetů, jak na sebe vzájemně reagují, a taky si z nich vyrobit zbraň. Moc nás to bavilo.

Opět nastala jízda šalinou, tentokrát jsme vystoupili tam, kde jsme opravdu chtěli, a vydali se na hlavní nádraží. Tady jsme si něco pokoupili a jeli jsme domů. Ve vlaku jsme si vytáhli různé jídlo, povídali jsme si, koukali z okénka a mnoho dalších zábavných věcí. Ve Žďáře nad Sázavou jsme přestoupili a žlutým novoměstským „Pendolínem“ jsme se závratnou rychlostí ubírali směrem k domovu.

Exkurzi jsme si ohromně užili a těšíme se na další! Na závěr děkujeme paní učitelce za skvělý zážitek…

Adéla Okurková, 6.C